Chcete-li něco pojmenovat, musíte tomu dát přesné znění. Bitcoin je druh virtuální měny, vůbec první, který dal podnět ke vzniku jeho dalších konkurentů. A Blockchain je samotná technologie, na níž většina virtuálního světa stojí a padá. Toto důmyslné zázemí se stará o to, aby celý systém fungoval, a to daleko propracovanějším způsobem, než jakým dochází k transakcím – převodům finančních prostředků v rámci klasického bankovního sektoru.
Jak fungují banky
Představte si situaci, že odesíláte např. jako hodný syn své matce obnos na zakoupení automatické pračky ze svého účtu na její bankovní účet, řekněme 10 tisíc korun. Ať už transakci provedete z internetového bankovnictví, nebo skrze úředníka na přepážce, musíte slepě důvěřovat bankovnímu sektoru, že transakci provede správně. Nejde totiž o reálnou fyzickou směnu bankovek z ruky do ruky, nýbrž o matematickou operaci v bankovní interní databázi se zůstatky na dvou účtech a k této databance nemáte ani vy, ani vaše matka přístup. A co by se stalo, kdyby databanka najednou byla vymazána, někdo ji poškodil, zničil, odcizil, měli byste pak kontrolu nad svými úsporami na účtu?
Jak pracuje databáze kryptoměn
Celý problém totiž spočívá v tom, že veškerá moc bankovního systému spočívá na bedrech centrálních bank. Pokud by jen jedna z nich zkrachovala, zbytek celé soustavy se doslova sesype jako domino. A právě to bylo důvodem vytvořit kryptoměny a Blockchain – jakousi databázi všech transakcí, kterou má ovšem každý účastník sítě k dispozici. Vtip spočívá v tom, že tato datová báze je neměnná, nesmazatelná, nelze ji poškodit a není centralizovaná (tzv. incorruptible and immutable). Každý, kdo má u sebe kopii databáze Blockchainu, ať jsou to těžaři s minery pro těžbu Litecoinů, nebo obchodníci, je v této síti roven ostatním účastníkům, má stejný hlas jako každý druhý, neexistuje zde tedy žádný správce, prostředník, centrální prvek apod.